Ze zákulisí – vybíráme fotky

Dneska vám nabídneme pohled do zákulisí.

Čas od času se s Michalem sejdeme nad výběrem fotografií, které pořídíme na společných nebo sólo procházkách Prahou. Naším cílem je postupně budovat portfolio fotografií, o kterých si myslíme, že za něco stojí. Tento výběr by pak měl sloužit jako základ pro chystanou knihu a některé fotografie vám postupně představujeme v naší galerii.

S každým dalším výběrem fotografie do společné hromádky přidáváme, ale často i vyřazujeme dříve vybrané. Tady funguje známé pravidlo, které s velkou oblibou praktikoval také Josef Sudek – nechat fotografie uležet. Nafotit, vyvolat, dát i na papír a někam pečlivě alespoň na půl roku založit. Člověk se v čase oprostí od bezprostředních vjemů, které má s fotografií spojené, a které velmi často ovlivňují jeho úsudek. Baví mě sledovat, jak se po čase s Michalem zastavíme u již dříve vybrané fotografie a najednou oba přemýšlíme, co tam sakra dělá.

Mám ten proces rád. Nerodil se ale lehce.

Na začátku jsme mysleli, že budeme fotografie vybírat přes galerie v počítači. Michal to dává úplně s přehledem, ale já se musím přiznat, že to nemám rád a moc mi to nešlo. Nějak mám v sobě zakódováno, že fotka má být na papíře a pokud mám v hlavě držet koncept tématu, tak mám rád, když se fotky rozhodí na podlaze a můžu na ně koukat pěkně v kontextu. Michal se naštěstí moc nebránil a tak jsme časem začali chystat fotky na papíře.

Prahu máme aktuálně rozdělenou na 17 témat, které se vztahují buď k určité oblasti nebo motivu. Takže třeba jedno téma je oblast Smetanova nábřeží, Novotného lávky a Karlova mostu a jiné téma je třeba Lidé v Praze. Do těchto témat si postupně řadíme již dříve vybrané i nové fotografie. No a když je ten paklík již dostatečně velký, je jasné, že se musíme sejít.

A tak se stalo, že jsme se jednoho teplého červnového dne setkali u Michala doma a pustili se do výběru.

Z obou stran tomu předcházela pečlivá příprava. Já jsem doma pěkně prohnal epsonku, která spokojeně polykala mililitry pigmentových inkoustů a kapičku po kapičce je skládala na papír. Nakonec jsem měl připraveno ukázat 80 nových fotografií – výsledek půlročního snažení.

Má várka osmdesáti fotografií k výběru.

Michal mne přivítal kávou a hned jsme se vrhli do práce. Bylo nám jasné, že máme před sebou několik hodin tvrdé práce. Pro každé téma jsme rozložili jak již dříve vybrané fotografie, tak i naše nové. A pustili se do výběru.

Výběr tématu v plném proudu.

Brzy nám dost vyhládlo. Michal roztopil plotýnky i pánvičky a v cukuletu servíroval.

Dobrá nálada při obědě.

Na konci výběru každého tématu jsme si nechali vedle sebe jen vybrané fotografie. Hned vidíme, jak moc se nám to téma daří. Někdy k našemu překvapení zjistíme, že přineseme k jednomu tématu hodně fotografií, ale skoro všechny je vyřadíme, protože víme, že to jde nafotit lépe.

Takto jsme třeba projeli letošní jaro na Petříně. Máme tam kompozičně vyvedené záběry, ale nějak se nám do nich nepodařilo propašovat tu provoněnou jarní atmosféru.

Po půl roce fotografování máme připravenou pěknou hromádku nových fotografií k výběru do knihy a k nám na web. Co následovalo vám představí následující fotoreportáž.
Michal pořizuje fotodokumentaci vybraných fotografií.
Na zdi je vidět, že fotí i jiná témata než jen Prahu Panoramatickou.

Díky tomuto společnému výběru teď víme, jaké motivy či místa nám chybí. Na něco si budeme muset trochu počkat – jako třeba na to jaro na Petříně, jiným motivům či tématům se můžeme věnovat bez ohledu na roční období.

I čas u kávy věnujeme studiu fotografií Prahy.

Po šesti hodinách jsme měli hotovo. Náš aktuální výběr teď má 137 fotografií. O mnoha z nich víme, že v něm již natrvalo zůstanou. Jiné možná časem vyměníme. Základ pro knihu ale máme dobrý.

Na cestu domů dostávám od Michala několik ruliček prošlého filmu Rollei 400 IR, ale o tom zase někdy  příště.

Jak vy vybíráte fotografie pro váš projekt? Napište nám.

Přidej komentář