Temná komora – filmy a vývojky

Stejně jako správný kulinářský zážitek začíná sháněním kvalitních surovin, i my jsme na začátku stáli před rozhodnutím čím a na co budeme Prahu panoramatickou fotografovat. Vstupní zadání bylo jasné a předem dané: budeme fotografovat na klasické analogové filmy panoramatickými přístroji Noblex s rotujícím objektivem. Dobrá, ale jaké zvolit filmy, jak je vyvolávat, skenovat a připravit k výsledné prezentaci? Pojďme společně omrknout naši temnou komoru.

Zatímco Petr od začátku používá filmy Kodak, Michal prvních pár měsíců zkoušel značku Ilford. Jakmile však spatřil Petrovy printy, rozhodl se také dále fotografovat na Kodak. První úlovky si oba nechávali vyvolat v pražském centru FotoŠkoda. Michal ale začal záhy vyvolávat v domácích podmínkách a Petr ho posléze následoval.

V současné době vzniká převážná část fotografií na film Kodak Tri-X 400, oba autoři se však liší zpracováním. Michal máchá filmy možná i díky pohodlnosti v kapalné vývojce Kodak HC-110, Petr vsadil na osvědčenou a léty prověřenou klasiku – práškovovou vývojku Kodak D-76.

Recept na vyvolání filmu:
K úspěšnému vyvolání potřebujeme pár nezbytných pomůcek: vývojnici, nůžky, teploměr, stopky, odměrku, nádoby na chemikálie, vývojku, ustalovač a v neposlední řadě temné místo, kde nejprve za úplné tmy navineme film do cívky a vložíme do vývojnice. K tomu je zapotřebí trochu cviku, je dobré si vše nejprve na světle vyzkoušet třeba s prošlým filmem. Dále si namícháme vývojku a ustalovač a obojí vytemperujeme na zvolenou vyvolávací teplotu. Roztoky je vhodné připravovat z destilované vody, nicméně lze použít i obyčejnou kohoutkovou vodu, pokud není příliš měkká nebo znečištěná. Želivka prošla testy bez problémů. Pokud ještě neznáme správnou vyvolávací dobu pro náš film, vývojku, zvolené ředění a teplotu, je možno orientačně vyjít například ze zdroje digitaltruthphoto.

A můžeme začít. Vyvoláváme již za světla, protože film je ukryt uvnitř vývojnice. Spustíme stopky a nalijeme vývojku. Vývojnici ve zvolených časových intervalech překlápíme a hlídáme čas. Jakmile uplyne potřebná doba, vývojku vylijeme zpět do nádoby, na několik sekund přerušíme roztokem přerušovače a ihned pokračujeme koupáním v ustalovači. Po ustálení můžeme vývojnici otevřít a začíná praní již vyvolaného negativu. Ideální je slabě proudící voda, tuto závěrečnou fázi nesmíme podcenit. Špatně vyprané negativy nemají dlouhodobou stálost, časem nám mohou zežloutnout a navíc se díky zabarvení filmové podložky také obtížněji skenují. Jako zmíněný přerušovač se většinou používá velmi slabý roztok normálního ustalovače. Filmy nakonec usušíme svisle zavěšené v bezprašném prostředí. Po úplném uschnutí rozstřiháme a založíme do pořadače.

V příštím dílu Temné komory se důkladněji podíváme na proces vyvolávání, archivaci a praktické triky, které pomáhají ke kvalitním výsledkům…