Ve stopách J. Sudka – Křižovnické náměstí

V dnešním díle seriálu Ve stopách Josefa Sudka navštívíme Křižovnické náměstí. Přestože patří k nejmenším náměstím v Praze, řadí se k nejvíce navštěvovaným místům hlavního města.

Křižovnické náměstí najdeme na pravém břehu Vltavy v těsném sousedství Karlova mostu. Ve středověku zde protékalo rameno Vltavy oddělující ostrov, ze kterého byl v 19. století vyveden oblouk na staroměstský břeh, čímž se zvětšil prostor náměstí o plochu vedle Staroměstské mostecké věže. Náměstí se jmenuje podle kláštera rytířského řádu křižovníků.

Bohužel turistická aktivita v těchto místech je obrovská. Malá plocha náměstí je po většinu času tak přelidněná, že se těžko hledá cestička, kudy mezi davem projít. Proudy turistů se každou denní hodinu valí z Karlovy ulice směrem na Karlův most a zpět. Proto se každý snaží po krátkém zastavení co nejrychleji místo opustit. A to nejen díky davům a všudypřítomným prodejcům čehokoliv, ale i kvůli poměrně husté automobilové dopravě na Smetanově nábřeží. A to je velká škoda, protože je zde několik krásných památek.

Kromě Staroměstské mostecké věže, ze které je krásný pohled na Staré Město i Malou Stranu, můžeme obdivovat barokní kostel sv. Františka z Assisi. Další významnou památkou je kostel Nejsvětějšího Salvátora, který je součástí areálu Klementina.  Na náměstí se také nachází socha Karla IV., novogotický památník podle návrhu drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Byl vztyčen roku 1848 při příležitosti pětistého výročí založení Karlovy univerzity. Karel IV. je v nadživotní velikosti, jednou rukou se opírá o meč a v druhé drží zakládací listiny univerzity.

Josef Sudek fotografoval Křižovnické náměstí podle polohy slunce kolem poledne. Před šedesáti lety nebylo místo tak frekventované jako dnes. Pouze několik náhodných chodců dotváří atmosféru sluncem zalitého města, zatímco plocha náměstí je ve stínu okolních budov:

Naštěstí vstáváme s Petrem časně, takže v období května a června lze i takto rušné místo vyfotografovat brzy ráno bez lidí. Fotografujeme ze stejného místa jako náš předchůdce:

Podoba náměstí se za ty roky vůbec nezměnila. Možná právě proto, že svoji dnešní tvář náměstí získalo již před 170 léty, krátce po roku 1848. Pevný bod v srdci Evropy.

Srovnávám obě fotografie. Mostecká věž, Karlův most a Pražský hrad zůstaly na svém místě. I socha Karla IV. včetně dvou lamp rámujících průhled směrem na Malou Stranu. Dokonce bych snad přísahal, že i ten svislý okap na fasádě bílé budovy muzea Karlova mostu je tentýž. Jediné na první pohled viditelné rozdíly jsou dnešní do oblouku koncipovaná dlažba náměstí a sloupek s orientačními tabulemi na snímku vpravo před vchodem do kostela.

Zajímavostí je, že občas se v pramenech narazí na nesprávné pojmenování náměstí jako Křížovnické. Je to chyba, správný název je skutečně Křižovnické náměstí, podle rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Hlavní patronkou řádu je jeho zakladatelka sv. Anežka Přemyslovna.

Líbí se vám dnešní dvojice fotografií? Nechte nám tu vzkaz, jaké místo byste chtěli společně s námi prozkoumat v dalším díle seriálu Ve stopách JS…

Použité zdroje
– Josef Sudek: Praha panoramatická, 2. vydání, 1992
– wikipedie