O dohánění restů
Jsem brzda, já vím. Podle četnosti aktualizace či spíše neaktualizace to vypadá, že už je po všem. Ale nebojte, není tomu tak.
Michal má vždy vše vyvoláno i naskenováno. No a já fotil a fotil, ale všechny exponované filmy jsem poctivě ukládal do ledničky. Nějak jsem nenašel za celou tu dobu odhodlání proměnit koupelnu v laboratoř a pustit se do vyvolávání. Měl jsem radost z ulovených motivů a to mi stačilo.
Jenže zásoba exponovaných filmů se postupně rozrostla až tak, že začala trochu vytlačovat různé potraviny z jejich oblíbených pozic v lednici. Bylo jasné, že už s tím musím něco udělat. Věděl jsem, že už mám v lednici opravdový archiv, protože tam budou záběry ještě z roku 2021. A tak jsem dva víkendy věnoval zpracování všech restů.
Do akce jsem zapojil svou oblíbenou vývojku Kodak D-76, rychloustalovač Fomafix a smáčedlo Kodak Photo-Flo. Vývojku “navařím” vždy den dopředu. Pěkně se odleží a přijde mi, že pak dává o dost konzistentnější výsledky.
Před časem jsem svou vyvolávací JOBO sestavu doplnil o nástavec JOBO 1530, který umožňuje v jedné rundě volat 3 svitky nebo až 5 kinofilmů. Práce ve “fotokomoře” tak lépe odsejpá.
První víkend jsem věnoval svitkům. Protože jsem v mezičase začal fotit nejen na Kodak Tri-X, ale i na domácí Fomapan 400. Musel jsem poprvé hlídat, abych si filmy do tanku nepomíchal.
Jen jsem si u pár Fomapanů zase ověřil, že místo 6 záběrů musím pro jistotu fotit jen 5. Proti Kodaku Tri-X je totiž Fomapan o pár centimetrů kratší, což úplně nevyhovuje mému Noblexu 150 a jeho mezerám mezi políčky. Na Tri-X se mi jich vždy spolehlivě 6 vejde, ale na Fomapan mám úspěšnost o dost menší a to šesté políčko často nemám úplně celé. Zkoušel jsem zakládat film i před šipkou, ale i tak mi to moc nevycházelo.
Prohlížet si vyvolané svitky a na nich ta velká obrazová políčka je fakt radost. Vždy si u toho říkám, že chápu ty příznivce velkoformátu 🙂
Druhý víkend jsem se vrhl na kinofilmy. U těch zatím jedu 100% na Kodak Tri-X, a tak jediné, co si člověk musel hlídat, byl prodlužovací faktor při vyvolávání tolika filmů. Pohled na ně není tak impozantní jako na velké svitky, ale zase se na ně vejde 18 políček 🙂
Nakonec vše klaplo. Měl jsem radost, že jsem nezmařil žádný film a i Fomapan 400 dopadl výborně. Tak na něj u svitku asi přejdu.
A jak to máte vy? Také hned po nafocení vše vyvoláte, nebo fotíte a vyvoláváte až po nějakém čase? Napište nám do komentáře.
3 Komentáře
Zapojte se do diskuze a řekněte nám svůj názor.
Vyvolávám (byť digitálně) až s hodně velkým odstupem. Skoro bych řekl s až příliš velkým.
Už kolikrát jsem si říkal, že budu fotky občas procházet (když už ne vyvolávat) i v průběhu focení projektu (série, prostě celku), ale nedaří se mi to. Zatím dávám přednost focení, protože spousta námětů fakticky mizí a vracet se k nim po čase už nejde.
Procházení s odstupem má ale kromě smyslu i svoje kouzlo.
A typicky je víc času u počítače v zimě, respektive od jara do podzimu je ho ještě méně než málo 🙂
Lukáši, děkuji moc za komentář. Mám to dost podobně, že když už se do toho focení ponořím, tak fotím a fotím.
Narazil jsem náhodou na vaše jitrnice, z Noblexu 150. (Mimochodem, krásný fotoaparát.)
A zase jsem zatoužil po vůní vývojky . Zakoupil nové vybavení a hurá na to. Ještě mám doma jeden rest. Starý Ilford,naexponovaný v roce 96′.
Tak jsem zvědavý jak to dopadne.
Zatím. Jan.