Ve stopách J. Sudka – Libušina lázeň

Máte rádi pověsti? Tak dnes pojďme společně na Vyšehrad. Nad tunelem ve Vyšehradské skále tam stojí zbytky stavby. Jde o jednu z tamních gotických památek, obvodové zdivo někdejší strážní bašty z konce 14. století. A proč je nazývána lázní? Pověst říká, že se tu koupávala kněžna Libuše se svými milenci. A když ji pánové přestali bavit, shodila je ze skály rovnou do Vltavy.

Při jedné z fotografických výprav za pražskými jitrnicemi jsem si dal za cíl důkladně zmapovat Vyšehrad. Jako pokaždé jsem předem studoval dostupné materiály.

Historik literatury a fotografie Zdeněk Kirschner píše ve Slovu ke čtenáři ve druhém vydání Sudkovy knihy Praha Panoramatická „Sudkovo zastavení na Vyšehradě je krátké, protože tady z opravdové minulosti mluví jen málo.“ Přesto se na straně 123 jmenované knihy nachází fotografie s pořadovým číslem [115]. Jedná se o pohled z Vyšehradu přes tzv. Libušinu lázeň směrem k Pražskému hradu:

Dnešní expedici Vyšehrad zahajuji na jižní straně areálu pohledy z hradeb bývalého opevnění. Zleva již svítí ostré ranní slunce, proto si dávám velký pozor, aby nezasvítilo přímo do objektivu při jeho pohybu zleva doprava během každé expozice. Zaujat náměty se pomalu blížím k samotné Bazilice sv. Petra a Pavla a náhle TO vidím: fotografie Josefa Sudka! Rozhoduji se použít fotoaparát na svitkový film. Pomocí aplikace Light Meter na svém iPhone měřím expozici a zadržuji dech při rozhodující šedesátině vteřiny:

Jak málo se toho změnilo za 60 let. Jediný viditelný rozdíl je novodobá parková úprava Vyšehradských sadů v pravé části fotografie. Stromy vyrostly, vinice podél cesty je upravena. Malinko mě mrzí ten strom, který zakrývá Pražský hrad na horizontu.
A ještě jedna věc je peklo: obloha dnešních dnů je plná bílých kondenzačních čar po činnosti leteckých motorů. Ty se začaly objevovat od té doby, kdy letadla dosáhla v běžném provozu vysokých letových výšek. Obloha s mraky bez podivných bílých čar je dnes v Evropě pro fotografy většinou nedostižný cíl a pražské nebe není výjimkou.

Použité zdroje
– Wikipedia
– Josef Sudek: Praha panoramatická, 2. vydání, 1992