Ve stopách J. Sudka – Čertovka

Dnes se díky dvojici fotografií podíváme na jedno z tajemných pražských míst. Čertovka korytem odděluje Kampu od ostatních částí Malé Strany. Jedná se o uměle vytvořený vodní kanál, který byl vybudován Maltézskými rytíři již ve dvanáctém století. Z Vltavy odbočuje nad mostem Legií v prostorách smíchovského zdymadla a s řekou se opět spojuje za Karlovým mostem u bývalé Hergetovy cihelny.

Název Čertovka se začal mezi lidmi proslýchat až koncem devatenáctého století. Podle jedné z pověstí sem chodila prát prádlo jedna stará pomatená babka. Jednou při praní pokřikovala na skupinku mladíků, kteří ji proto nazvali čertovskou bábou. Na její domek prý namalovali sedm čertů a místní název Čertovka byl na světě.

Josef Sudek při toulkách v okolí Karlova mostu nemohl Čertovku vynechat. Pro označení své fotografie použil název Pražské Benátky, jak se někdy Kampě přezdívá. Vodní tok v těchto místech těsně navazuje na městskou zástavbu a vytváří tak romantické městské prostředí podobné italským Benátkám:

Josef Sudek: Pražské Benátky

A jak vypadá srovnání v čase? V padesátých letech minulého století oprýskané baráky dostaly nový kabát. Tam, kde byl tehdy parčík, najdeme dnes Café Restaurant Márnici s přilehlou zahrádkou. Tajuplnost místa poněkud zmizela, ale co naplat. Praha se od sametové revoluce roku 1989 stala vyhledávanou turistickou destinací a na některých místech se změnila k nepoznání:

Michal Hejna: Čertovka u Karlova mostu

Čertovka kdysi sloužila jako přívod vody do malostranských mlýnů. Žijí zde opravdu čerti a vodníci? A co třeba chobotničky? To opravdu nevím. Pravdou ale je, že toto místo opředené historií si filmaři často vybírají jako kulisy pro natáčení svých filmů.

Nejznámějšími českými filmy točenými přímo u Čertovky jsou Chobotnice z druhého patraKonec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky. Mezi významné světové filmy, ve kterých si pražská Čertovka zahrála, patří Formanův Amadeus ověnčený Oskary nebo Mission Impossible v hlavní roli s Tomem Cruisem.


Použité zdroje:
– Josef Sudek: Praha panoramatická, 2. vydání, 1992
Wikipedia

Přidej komentář